† 05. 08. 2009 | kód autora:
qR2Každý z nás určitě udělal několik chyb, které ho mrzí. Každého mrzí něco... když se na to podívám na zpátek, tak zjišťuju, že lituju hodně věcí, které jsem udělala... třeba už nikdy bych nechodila s nikým přes internet ani dálkově... nepromarnila bych už teď tolik času na chatu, možná bych tolik neflákala učení... nehádala bych se s mamkou... začala bych dřív cvičit, aby už ty cviky na mně byly víc znát... naučila bych se vařit apod.
Ani nevím, proč jsem zbytečně prosmskovala tolik kreditu s lidma, kteří mě teď ani nepozdraví a nebo je vůbec neznám osobně... teď toho trošku lituju, ale je to má vina! Neměla jsem být tak blbá - neříkám, že teď blbá nejsem, jen si to uvědomuju a pokusím se s tím něco dělat!
Nejvíc lituju toho, že jsem potkala Pavla.... pro 14-tiletou holku to bylo něco víc, když jí 18-tiletej psal, že jí miluje.. prostě si mě i na těch 180 km hlídal. (Nemají se lidé porovnávat, ale jedna věc mě na svém současném a stálém přítelovi mrzí - on vůbec nežárlí a když začne, tak jen malinko. Já jsem hodně žárlivá, nikdy jsem na nikoho tolik nežárlila, až teď.. ale on mi dal podmět k tomu, abych žárlila, takže prostě žárlím a žárlit budu, v tomhle se asi nezměním... a taky mě mrzí, že si mě tolik nehlídá... některým lidem to vadí, ale mě se to líbí, když se stará, kde a s kým jsem.. možná jsem divná, ale mě se to prostě líbí... )
Stejně mi na konec ublížil - moc ublížil... a proto jsem udělala pak dalších několik chyb - byla to taková řetězová reakce! On mi ublížil, a tak jsem na truc do půlku roku začala "chodit" s klukem, kterej byl ještě starší a bydlel blíž... byli jsme spolu 3 dny. Pak jsem se s ním rozešla, on si mě tolik nevážil a vlastně si mě nevšímal. Do půl roku jsem měla další úlet jako hrom, skoro o deset let starší kluk - já vím, v dnešní době na tom nic není! Ale to tele si myslelo, že jsem ještě o tři roky starší, než jsem ve skutečnosti byla! Kamarádka mě varovala "ruce od něj pryč, ten je divnej, zkoušel to na kamarádku a pak jí vyhrožoval" hádejte, jak jsem se s ním seznámila? Ano, samozřejmě jednou přes internet. Ale kamarádka měla pravdu. Ten kluk zrovna nepatřil mezi normální lidi.
Neumím se seznamovat s klukama někde venku. Proč? Protože ven nechodím. Stačil mi jeden večer na diskotéce - byla jsem tam s lidma, které jsem neznala a ani neměli zájem mě poznat a hlídal mě tam můj "skoro nevlastní bratránek" (ty příbuzenské vztahy jsou popletený, ale biologicky je pro mně cizí) a tam využil toho, že nesnesu tolik alkoholu a začal mě líbat v tetiným autě... samozřejmě jsem z toho byla paf... ano, líbilo se mi to! Ale pak dělal jako by nic.. jednou za mnou přišel, ať mu dám ještě pusu, ale to jsem odmítla a pak se tam objevil jeho starší brácha.. no prostě rodina k popukání...
Teď jsem se zase dostala někam hodně daleko.. prostě a jednoduše, normálně sbalit kluka jsem asi nikdy neuměla.. a proto jsem je hledala přes net! Není to dobrá věc, hledat je zrovna tam! Jsou tam lidi, kteří se přetvařují a hrají si na někoho, kdo vlastně nejsou! Proto si na ně dávejte sakra pozor, nedávejte jim telefonní čísla, adresy, raději neříkejte ani příjmení!
Chci vám dát jednu radu, doufám, že ji většina z vás zná a dodržuje ji.... než něco uděláte, zkuste si to promyslet a dávejte si pozor na své chyby a ještě větší pozor si dávejte na ostastní. Nikdy nevíte, koho můžete potkat.
† 05. 08. 2009 | kód autora:
qR2Co to je Snovačka jedovatá?
Je to malé drobné zvířátko, které už podle názvu je jedovaté. Jedná se o pavoučka - většina lidí se bojí už jen obyčejné "Johany". Proč vám vlastně píšu o pavoukovi? Hned to vysvětlím :-) Když jsem tak přemýšlela o názvu blogu, vzpomněla jsem si na karneval, kdy jsem šla za černou vdovu, ale nikdo to nepoznal, protože jsem byla celá v černým 8-) A pointa v tom je?
Tento pavouček se lidově nazývá "černá vdova" - když jsem si slovo "vdova" přeložila do angličtiny (aby to nebylo jen tak obyčejné, ale také i tajemné, tak mi vyšlo slovíčko "widow" - blog je celý černý, proč? :-) Ano, protože je "černá vdova" ;-)
Opět co z toho to článku vyplývá? Jen jak jsem odvodila název blogu, snad se vám líbí - mě přijde zajímavý ;-)
A ohledně toho karnevalu - nejde o to, co máš za masku, ale jak si to tam užiješ a tak je to i v životě, a proto si ho užívejte, co nejvíc můžete. Já si ho budu užívat tím, že uklidím doma...
† 05. 08. 2009 | kód autora:
qR2Tak si tady sedím, dřevění mi noha.. kousek ode mně hraje televize.. a já přemýšlím při chrápání své mladší sestry. O čem přemýšlím? Ani nevím, čas od času na mně přijde taková ta nálada, kdy prostě nevíte... když byla škola měla jsem takové chvíle častěji, ale to jsem taky v tuto noční dobu už spala a nebo se alespoň snažila usnout.
Napadlo vás někdy "co kdyby jste někdy něco udělali jinak?"
Včera jsem byla navštívit naše hlavní město (kdo neví, které to je, tak je to Praha ;-) ). Bylo to tam strašně krásný. S přítelem jsme to tam prošli a trošku jsme bloudili. Ale mě se to strašně líbilo. Před 3 roky jsem měla své úplně první rande s klukem (Pavlem), kterého jsem poznala přes internet. Byl o 4 roky starší, trošku namakaný a ujetý do historického šermu - ten mě zrovna nebral, ale ochotně jsem se dívala na ty jeho videa z šermu. Byli jsme spolu chvíli, protože vztah na dálku udržovaný přes internet nebyl nic moc a taky mi ublížil - prostě někteří chlapi jsou svině (pánové všímněte si toho slova "někteří" ;-) ).
Už rok mám přítele jiného.. procházeli jsme si to tam spolu a bylo to krásnější. Byl to takový nepřipravený výlet do Prahy, neměli jsme s sebou skoro nic. Museli jsme si koupit mapu, abychom jsme se my "vesničani" v tom obrovském městě neztratili. Můj miláček byl poprvé na Václaváku (nechci machrovat, ale já už tam několikrát byla 8-) ), a tak jsme se dostali k Orloji a na Karlův most, jenže jsme trošku bloudili, a tak nám to zabralo víc času. Vzpomněla jsem si na místa, kde jsem byla i s tím svým omylem, kvůli kterému jsem se změnila... ale už mě to netrápilo. Byla jsem šťastná, jsem šťastná (i když zrovna teď trošku ospalá a chce se mi čůrat)...
Nevím, co by teď se mnou bylo, kdybych s Pavlem zůstala. Stejně by to asi nevydrželo.. ale nedokážu si představit, co by se mnou bylo, kdybych neznala svého miláčka... netuším, co bych dělala.. možná bych místo něho měla někoho jiného, nebo bych byla sama a tajně okukovala holky (to taky dělám, protože si potřebuju koupit normální žabky a všude mají takové divné).
Nevím, jak by to dopadlo, ale jsem ráda za to, co mám.. i když to někdy skřípe.. i když někdy brečím kvůli kravinám (jsem hodně žárlivá a přecitlivělá, ale prostě já jsem taková)...
A co tímto článkem chci říct?
Ani vlastně nevím.. když si to tak vezmete, co všechno jste mohli udělat jinak, tak si nakonec uvědomíte, že jste se mohli mít i hůř, i když třeba teď si myslíte, že ne.. tak časem se tomu třeba zasmějete, nebo na to zapomenete...
Teď už vás nechám spát, doběhnu si na WC a zavrtám se do svého pelíšku... dobrou noc
† 05. 08. 2009 | kód autora:
qR2Úvodem jsem vám chtěla napsat strašně krásná slova, která mám u přítele v notebooku, ale vůbec se k nim nemůžu dostat, protože mi nejdou otevřít. Takže se omlouvám, ale já nemůžu za to, že jsem dostala do ruky takový nekvalitní nástroj 8-)
O čem tento blog má být?
O tom, co mě napadne, popadne, co na mně spadne, upadne, zapadne apod.
S pozdravem autorka blogu "widow"
Copyright © 2008-2012 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.
